Open Source Intelligence, často zkracované jako OSINT, představuje umění i vědu shromažďování a analýzy informací, které jsou volně dostupné na internetu a v dalších neutajovaných zdrojích. Namísto prolomení zabezpečení serverů či tajných databází OSINT využívá vše od veřejných webových stránek přes sociální sítě až po archivy novin nebo úřední registrace. Díky tomu je to metoda, která je legální, relativně levná a zároveň nesmírně účinná.
Co je OSINT a proč jej používat
Základem OSINT je myšlenka, že většina informací, jež potřebujeme, už někde existuje – stačí je jen najít, ověřit a správně pochopit. Pátrání může začít u jednoduchého Google vyhledávání, pokračovat přes analýzu tweetů, fotografií na Instagramu, záznamů v rejstříku firem či územních plánů měst, a končit třeba u archivních satelitních snímků. Organizace od médií až po tajné služby OSINT používají pro rychlou orientaci v problému, ověřování skutečností nebo odhalení vzorců chování.
Historie a významné příklady
Původně se termín OSINT používal v armádních a zpravodajských službách, kde výrazně nabyl na významu v 90. letech při rozkladu Sovětského svazu. V roce 2014 však OSINT proslavila nezávislá investigativní skupina Bellingcat, která pomocí veřejně dostupných videí, satelitních snímků a sociálních sítí odhalila pachatele sestřelení civilního letu MH17 nad Ukrajinou. Jejich práce ukázala, že i nadnárodní události lze mapovat bez přístupu k tajným zdrojům.
Podobně novináři v letech 2020–21 využili OSINT k dokumentaci případu Sergeje Navalného; dopátrali se k hotelovým záznamům, fotografiím z mobilů a veřejným dokumentům, které potvrdily podezření na otravu nervovým jedem. I lidskoprávní organizace používají OSINT k mapování případů válečných zločinů – nelegálního ničení městských částí, pohybu vojenské techniky či identifikace osob na videích.
Jak OSINT vlastně probíhá
Celý proces začíná definicí cíle. Analytik si nejprve ujasní, jaké informace hledá: je to lokalizace osoby, ověření pravosti fotografie, nebo sestavení časové osy událostí? Poté přichází na řadu shromažďování dat – vyhledávání klíčových slov, sledování hashtagů, stahování webových stránek pomocí nástrojů jako Wayback Machine či archivace tweetů. Dalším krokem je analýza a korelace – tu pomáhají usnadnit mapy, grafy vztahů, nástroje na detekci metadat v obrázcích (EXIF), nebo specializované služby typu Maltego. Nakonec probíhá verifikace zdrojů – často pomocí kontrolních dotazů, konzultace s odborníky nebo porovnání s oficiálními dokumenty.
Klíčové nástroje a techniky
Mezi nejoblíbenější nástroje patří kromě zmíněného Wayback Machine také vyhledávače Google Dorks, služba Shodan pro prohledávání připojených zařízení, open-source frameworky jako theHarvester či Recon-ng, a samozřejmě standardní sociální sítě. Česká verze registru dlužníků nebo sbírka listin na portále Justice.cz často pomůže při ověření ekonomických vazeb. Uživatelé OSINTu mívají standardní „sadu“ oblíbených doplňků do prohlížeče pro extrakci dat a pro jednodušší export do tabulek.
Etika, omezení a rizika
OSINT je silný nástroj, ale je třeba jej používat odpovědně. Přestože pracujeme jen s veřejně dostupnými daty, může dojít k narušení soukromí, pokud jsou používána osobní data bez souhlasu. U citlivých případů je nutné zvážit etickou i právní stránku a zajistit, že analýza neohrozí zúčastněné subjekty či svědky. Technické omezení přináší šifrované nebo omezené služby, geografické blokace či odstraňování obsahu po intervenci vlastníka.
Budoucnost OSINTu
S nástupem umělé inteligence a strojového učení se OSINT posunuje dál – automatická detekce anomálií, rozpoznávání obličejů nebo překlad textů v reálném čase značně zkracují dobu šetření. Současně se ale rozvíjejí i protiopatření: hluboké falešné videa (deepfakes), šifrované sítě a vymazávání digitálních stop, což klade nové nároky na analytiky. Přesto zůstává OSINT dostupnou, efektivní a nepostradatelnou metodou, jak prokázat pravdu v digitálním prostoru.
