Proč jsem začal psát blog (zase)?

Upraveno 6 prosince, 2023 00:18

Je večer, už hodně pozdě a na stole svítí monitor notebooku a vedle něj je dopitý čaj. Jako posledních několik večerů po sobě mám v notebooku otevřený textový editor a píšu technický článek na blog. Několik úprav textu, sehnat v obrázkové bance nějaký zajímavý náhledový obrázek a můžu začít vkládat článek na web. V pořadí jsem již daleko za hranicí 700 článků. A proč že to vlastně dělám, proč jsem začal psát blog (zase)?

Proč jsem začal psát blog (zase)? Protože mě to primárně baví.

Celé to začalo před téměř 15 lety, kdy jsem si založil svůj první blog na své vlastní doméně. Říkejme mu třeba verze 1. Byla to strašně jednoduchá doba. Blog tehdy neměl téměř nikdo, a uživatelé webu rostli jako z vody. Za rok jsem tenkrát napsal skoro 900 článků a během toho jednoho roku jsem získal stabilních 800 až 2000 uživatelů denně. Komentáře přibývaly, lidé na webu komunikovali a celé to žilo vlastním životem. A bylo to fajn.

Dnes je doba blogů diametrálně jinde. Na světě jich je podle posledních čísel asi 600 milionů. To je slušná konkurence. A je to hodně znát. Nejenže se změnila konkurence i doba, ale i technologie jsou úplně jinde. Dnes jeden článek nezabere dvacet minut jako dřív. Aby byl člověk alespoň trochu vidět, musí přemýšlet doslova nad každým krokem, který udělá.

Web musí být rychlý, stabilní, zdrojový kód bez chyby, a text, to je kapitola sama pro sebe. Jenom titulek se musí prohnat minimálně přes SEO optimizer, aby jej vyhledávač považoval alespoň za trochu sexy a člověk neskončil na 39 pozici ve vyhledávání. A nebudeme si nalhávat, tam se nikdo nedívá.

Nároky na web

Díky tomu se ale dostáváme i k tomu, proč jsem se nakonec rozhodl začít psát blog s pořadovým číslem dva. Byla to primárně touha posunout své limity zase o kousek dál. Naučit se nové věci, pochopit dnešní online marketing a zkusit trochu prodat i sám sebe v tom dnešním online světě. Touha naučit se nové věci byla určitě na prvním místě.

Klasický, sdílený webhosting už nárokům tohoto webu nedostačoval, proto mě to donutilo postavit si vlastní server na Linuxu. Naučit se, jak funguje Apache, jak elementárně rozjet pořádnou cache na webu a vůbec. Postavil jsem si server od základu až po kompletně fungující celek. Byla to pro mě nová věc a trvalo mi to celý týden, než jsem s klidem mohl přepnout DNS u domény z původního hostingu na vlastní server.

Druhá věc, která mě trochu hnala dopředu a bez které by asi nikdo nemohl takový web dělat byla samozřejmě to, že mě baví psát. Baví mě vše, co se točí okolo kreativního myšlení a vytváření textů. A ne, nejsem copywriter, zatím. A tak jsem se kromě učesání své psané češtiny také musel naučit, jak vůbec takové online psaní funguje. Jak ty texty vůbec prodat, aby byly vidět. Za poslední půlrok jsem se tak ohledně SEO naučil víc, než za poslední čtyři roky zpět.

Dokonce mě to donutilo udělat si 40 hodinový, certifikovaný online kurz Google ohledně online marketingu. Mě, kterého byrokracie a marketing obecně nikdy nebavily. A tak se i Google Search Console stala mým přítelem. Tedy jen do té doby, než mi začala ukazovat červená čísla rychlosti webu (krucinál). A v tu chvíli mě začala spíš rozčilovat (proto jsem taky postavil vlastní server).

K čemu mi to celé vlastně je?

Tohle je dobrá otázka, kterou si občas taky kladu. Vlastně nevím. Beru blog jako určité osobní portfolio, se kterým se mohu kdekoliv prezentovat. Tady máte adresu a podívejte se sami, co umím, děkuji pěkně. Mohu ukázat, co mě zajímá, s čím umím pracovat ale i to, že se dokážu zakousnout do hloubky problému a naučit se cokoliv, co mi stojí v cestě. Třeba si jednou tohohle webu všimne i někdo, kdo mi otevře zase dveře někam jinam. Na místo, kde se zase posunu kousek dál.

Je to zajímavá cesta a a i když správa a údržba takového webu stojí nemálo úsilí a času, je to zároveň zábava a krok do nového světa. Tak snad se jednou u blogu číslo dva dočkám podobných čísel, jako u toho prvního, a možná lidi zase začnou plnit komentářovou sekci a trochu to tu ožije. Zatím si píšu tak nějak sám pro sebe a cca pro 60 lidí, kteří v průměru tento web denně navštíví. Ale je to dobrý, před 4 měsícema to byly jen dva lidi. Roste to tu a mě to dělá radost. A pokud jste to dočetli až sem, tak tu můžete taky nechat komentář a udělat mi tu radost zase o trochu větší.