Proč školy odmítají slovní hodnocení?

Proč školy odmítají slovní hodnocení?

Když se nad tímto tématem trochu hlouběji zamyslíte, může slovní hodnocení žáků přinést nemalá pozitiva. A to nejen v motivaci, ale ve fungování kolektivu či v potírání šikany. Osobně bych pozitiva tohoto systému napsal bodově takto:

• Podpora rozvoje kritického myšlení
• Flexibilita
• Méně stresu
• Lepší komunikace
• Podpora rozvoje vztahu k učení
• Rozvoj vnitřní motivace namísto vnější motivace
• Boj proti nálepkování, potažmo šikaně v kolektivu

Podpora rozvoje kritického myšlení

Učitelé mohou pomocí slovního hodnocení poskytnout podrobnější a konstruktivní zpětnou vazbu. To žákům umožní identifikovat jejich silné stránky a oblasti, které by mohli zlepšit. Studenti se pak učí hodnotit svou vlastní práci a kriticky se na ni dívat. V budoucnu mohou takoví lidé dle mého názoru mnohem lépe snášet objektivní kritiku své práce a mohou být schopni s takovými informacemi velmi dobře nakládat. Díky objektivní kritice se naučí mnohem lépe analyzovat místa, kde se mohou zlepšit a budou také schopni na takovém rozvoji samostatněji pracovat.

Flexibilita

Pokud ohodnotíme žáky slovně, může to být pro učitele velmi flexibilní. Umožňuj jim to totiž poskytnout individuální a podrobnější zpětnou vazbu na výkon jednotlivého žáka. Učitel mu může popsat konkrétní úspěchy, identifikovat oblasti, které může student zlepšit, a zároveň také může navrhnout konkrétní kroky, které se mohou podniknout k dosažení lepších výsledků.

Učitelé tak mohou uplatnit svou kreativitu a možnost přizpůsobit svou zpětnou vazbu specifickým potřebám a schopnostem jednotlivých žáků. Mohou používat různé způsoby a formy zpětné vazby. Mezi takové patří osobní rozhovory, psané poznámky, e-maily, nebo zprávy v digitálních učebních systémech.

Jako nespornou výhodou slovního hodnocení vidím to, že je zcela určitě méně náchylné k subjektivním názorům konkrétního učitele. Když poskytujete slovní hodnocení, můžete lépe vysvětlit svou zpětnou vazbu. To povede k objektivnějšímu a konstruktivnějšímu hodnocení.

Proč školy odmítají slovní hodnocení, když vytváří méně stresu pro studenty?

Pokud vynecháme klasické známky, můžeme studentům pomoci snížit stres, který se často spojuje s klasickým hodnocením. Pokud studenti vidí, že jejich úsilí a zlepšení jsou oceněna slovně namísto redukování snahy pouze na číselné hodnocení, mohou se stát méně náchylní k pocitu selhání a frustrace. A právě frustrace je podle mého názoru největší zabiják jakékoliv radosti z učení a objevování nových věcí. Obzvláště u těch menších dětí.

Lepší komunikace

Komunikace mezi školou a rodinou, potažmo mezi učitelem a studentem je důležitá. Výměna stereotypního hodnocení známkou za slovní hodnocení umožňuje učitelům a studentům lépe komunikovat mezi sebou a navzájem se tak i lépe poznat. Studenti tak mohou mít více důvěry ve svého učitele, pokud vidí, že se opravdu zajímá o jejich pokrok a rozvoj. Taková komunikace pak může budovat mnohem kvalitnější vztah žáka a školy.

Podpora rozvoje vztahu k učení

Přechod z klasického známkování na slovní hodnocení může mít vliv na to, jaký mají žáci vztah k učení. V kladném slova smyslu pak může tento vztah ke vzdělání rozvíjet. Učitelé mohou díky tomu poskytnout individuální a konstruktivní zpětnou vazbu jednotlivcům, což může pomoci žákům rozvíjet své schopnosti a sebedůvěru. Sebedůvěra je navíc v dnešní době velmi důležitá pro budování budoucích partnerských i pracovních vztahů. Tím, že učitelé slovně vysvětlují svůj pohled na práci žáka a navrhují konkrétní kroky pro zlepšení, mohou studenti získat lepší představu o svých silných stránkách ale i o oblastech, které by mohli zlepšit.

Slovní hodnocení také obvykle podporuje spolupráci a komunikaci mezi učiteli a studenty, jelikož umožňuje větší interakci a dialog. Tento dialog může pomoci učitelům lépe porozumět potřebám a schopnostem jednotlivých studentů a lépe je podporovat v učení. Stejně tak může pomoci studentům lépe porozumět očekávání učitele aby věděli, co mohou dělat pro zlepšení svých výsledků.

Rozvoj vnitřní motivace namísto vnější motivace

Vnitřní a vnější motivace jsou důležitými faktory, které ovlivňují, jak a proč se studenti učí a jaké jsou jejich cíle v učení. Vnější motivace, jako jsou například známky, mohou být důležité pro lidi, kteří se chtějí dostat na vysokou školu, nebo získat dobrou práci. Tedy obvykle jako zaměstnanci. Mohou ale také vést k tomu, že se studenti učí pouze kvůli dosažení dobrých výsledků a nikoliv kvůli získání skutečného porozumění materiálu. To si pak obvykle odnáší i do života a hledají zaměstnání, které je v zásadě nemusí ani bavit. Důležitější je totiž pochvala vedoucího a dobrý plat.

Vnitřní motivace na druhé straně spočívá v tom, že se studenti učí pro sebe samé. Tedy hlavně pro své zájmy a cíle a pro potěšení z nových objevů. Tento typ motivace může vést ke skutečnému porozumění materiálu a většímu zájmu o učení samotné. Takoví lidé bývají více samostatní, kreativní a spíše poté inklinují k tomu, založit si vlastní firmu a jít si svojí cestou. Nepotřebují splynout s davem ale důležitější je pro ně najít si vlastní cestu ke štěstí.

Slovní hodnocení tak může být účinným nástrojem pro podporu vnitřní motivace mladých lidí, protože se zaměřuje na to, co tito lidé skutečně umějí a na to, kde mohou naopak zlepšit své dovednosti. Místo toho, aby se studenti učili pro dobré známky, slovní hodnocení studenty motivuje k učení se pro své vlastní potřeby a cíle. Ve zkratce řečeno, učí se pro to, jelikož dané chtějí znát, ne proto, aby z něj dostali jedničku.

Boj proti nálepkování, potažmo šikaně v kolektivu

Ze školních let si na to možná pamatuje každý. Nálepkování a rozdělování na hloupé, nebo naopak „šprty“. A s tím bohužel spojená i případná šikana. Slovní hodnocení může pomoci snížit riziko takové šikany ve školách tím, že se studenti nehodnotí čistě na základě jednoho čísla – známky. Neexistují čtyřkaři a neexistují ani jedničkáři.

Klasické známkování totiž svádí, jak jsem nastínil výše, k rozdělování studentů na ty „chytré“ a na ty „hloupé“. To může způsobit nežádoucí chování, jako je šikana a posmívání. Pokud budeme hodnotit slovem, nikoliv známkou, nebudeme k tomuto rozdělování přispívat. Můžeme sd místo toho zaměřit na poskytování konkrétních informací studentům ohledně jejich úspěchů, či neúspěchů. To může pomoci vytvořit prostředí bez šikany, posmívání a zbytečných nálepek. Studenti následně vidí, že je jejich úsilí a zlepšení oceněné slovně a jsou motivováni učit se pro své vlastní cíle, nikoliv pouze pro dosažení vysokých a „dobrých“ známek. Tento způsob hodnocení tak podporuje větší solidaritu a spolupráci mezi studenty, vede k pozitivnímu vztahu k učení a také k týmové práci.

Proč školy odmítají slovní hodnocení? Pár slov na závěr.

Pokud se nad tím zamyslíme, existuje celá řada pozitiv, které lze vztáhnout k vynechání klasického známkování. Klasické hodnocení totiž obvykle odráží pouze momentální výkon, který může být ovlivněn mnoha faktory, jako je například nedostatek spánku. Avšak má takové hodnocení skutečnou hodnotu? Je to impuls k tomu, abychom si mysleli, že daný předmět neumíme, nebo jen momentální stav? Osobně jsem se naučil nevěnovat klasickým známkám pozornost a nechat tak prostor pro to, aby cílem vzdělávání mého syna nebyla jenom známka. Namísto toho se zaměřuji na to, co se naučí a jakými zkušenostmi opouští školu. Bohužel náš systém vzdělávání zatím tuto jednoduchou pravdu nechápe ale naopak, brání se jí.