Osobní blog

Novoroční projev prezidenta Zelenského

Letošní rok začal 24. února. Bez předmluv a předeher. Ostře, brzy, Ve čtyři hodiny. Byla tma. Bylo to hlasité. Pro mnohé to bylo těžké a pro některé děsivé. Uplynulo 311 dní. Pořád to pro nás může být temné, hlasité a komplikované. Ale rozhodně se už nikdy nebudeme bát. A nikdy se nebudeme stydět. Byl to náš rok. Rok Ukrajiny. Rok Ukrajinců…

Drazí Ukrajinci!

Letošní rok začal 24. února. Bez předmluv a předeher. Ostře, brzy, Ve čtyři hodiny. Byla tma. Bylo to hlasité. Pro mnohé to bylo těžké a pro některé děsivé. Uplynulo 311 dní. Pořád to pro nás může být temné, hlasité a komplikované. Ale rozhodně se už nikdy nebudeme bát. A nikdy se nebudeme stydět.

Byl to náš rok. Rok Ukrajiny. Rok Ukrajinců.

Probudili jsme se 24. února. Do jiného života. Býti jinými lidmi. Dalšími Ukrajinci. První střely ale nakonec labyrint iluzí zničily. Viděli jsme, kdo je kdo. Čeho jsou přátelé a nepřátelé schopni, a co je nejdůležitější a čeho jsme schopni my.

24. února se miliony z nás rozhodly. Ne bílou vlajku, ale modrou a žlutou vlajku. Ne útěku, ale setkávání se. Setkání se s nepřítelem. Vzdorovat mu a bojovat.

Výbuchy 24. února nás ohromily. Od té doby jsme neslyšeli všechno. A my rozhodně neposloucháme každého. Bylo nám řečeno že nemáme jinou možnost, než se vzdát. My ale říkáme, že nemáme jinou možnost, než vyhrát.

24. února jsme začali vytvářet naše vítězství. Z mnoha cihel – ze stovky dalších vítězství.

Překonali jsme paniku. Neutekli jsme, ale sjednotili jsme se. Překonali jsme pochybnosti, zoufalství a strach. Věřili jsme sami v sebe a ve svou sílu. V ozbrojené síly Ukrajiny a zpravodajské služby. Ve speciální operační jednotky a v pohraniční stráž. V územní obranné síly. Síly protivzdušné obrany. V policii. V státní záchrannou službu. Ve všechny naše obranné a bezpečnostní složky. Jsem hrdý na Vás všechny, na naše bojovníky!

Letošní rok lze označit za rok ztrát pro Ukrajinu, pro celou Evropu i celý svět. Ale to je špatně. Tohle bychom neměli říkat.

O nic jsme nepřišli. Bylo nám to totiž sebráno. Ukrajina nepřišla o své syny a dcery – odvedli je vrazi. Ukrajinci o své domovy nepřišli – zničili je teroristé. O svou půdu jsme nepřišli – okupovali ji vetřelci. Svět neztratil mír – Rusko jej zničilo.

Letošní rok zasáhl naše srdce. Vyplakali jsme všechny slzy. Všechny modlitby byly vykřičeny. 311 dní. Můžeme vyprávět o každé minutě. Většina slov je ale zbytečná. Není jich zapotřebí. Není potřeba žádné vysvětlování nebo přikrášlení. Potřebujeme slyšet ticho. Musíme se zastavit.

Ráno 24. února.

Hostomel. Bucha. Irpin. Borodjanka. Charkov.

Mrija.

Stanice Kramatorsk. Hračka.

Černihiv.

Mariupol. Budova divadla. Nápis: „Děti“!

Olenivka.

Oděsa. Činžovní dům. Dívenka. Tříměsíční!

Vilnjansk. Porodnice. Dítě, které bylo staré dva dny.

Azovstal.

Nedá se na to zapomenout. A je nemožné odpustit. Ale je možné vyhrát. Postavili jsme se na nohy, protože tam bylo něco, co nás drželo při životě. Náš duch.

Obrana Kyjeva.

Charkov.

Mykolajiv.

Čornobajevka.

Hadí ostrov.

HIMARSy.

Antonovský most.

Výbuchy

Krymský most.

Neptuny.

Křižník Moskva.

Ruská válečná loď.

Izjum, Balaklija a Kupjansk.

Cherson.

A modlíme se, aby tu s námi stále byla Kreminna a Svatove, Melitopol, celý Donbas, Krym.

Bojujeme a budeme bojovat dál. Pro dobro toho nejdůležitějšího : „vítězství.„

Už 311 dní k němu směřujeme.

Dali jsme tomu hodně síly. Ale v tuto chvíli, kdy se zdá, že dál jít nemůžete, vzpomeňte, čím vším jsme s vámi již prošli.

Chci vám všem říct: Ukrajinci, jste neuvěřitelní! Podívejte se, co jsme dokázali a co stále děláme!

Jak naši vojáci ničí tuto „druhou armádu světa“ od prvních dnů.

Jak jsme zastavili jejich techniku a pěší kolony.

Jak stařec vlastníma rukama zastavil tank.

Jak žena srazila dron sklenicí rajčat.

Jak jsme okupantům ukradli tanky, obrněné transportéry, vrtulníky, granáty.

Jak jsme během pár hodin vysbírali prostředky na proti-dronovou obranu, námořní drony, obrněná vozidla, sanitní vozy a drony Bayraktar.

Jak jsme odolávali všem hrozbám, ostřelování, kazetovým bombám, řízeným střelám, temnotě a chladu.

Jak jsme podporovali jeden druhého a naši vlast.

Ve válce je důležitý každý.

Kdo drží zbraň, volant auta, kormidlo lodi nebo letadla, skalpel nebo ukazovátko.

Každý kdo ovládá počítač, řidič kombajnu nebo vlaku.

Každý, kdo bojuje o elektrárnu.

Novináři a diplomaté, pracovníci veřejných služeb a záchranáři.

Každý kdo pracuje. Studuje na univerzitě nebo ve škole. A dokonce i ti, kteří se teprve učí chodit.

Právě na nich záleží. Na našich dětech. Na našem lidu a na naší zemi.

Ve velké válce nejsou žádné maličkosti. Nejsou tu žádní zbyteční. Každý z nás je bojovník. Každý z nás bojuje na frontě. Každý z nás je základem obrany.

Bojujeme jako jeden tým – celá země, všechny naše oblasti. Všechny vás obdivuji. Chci poděkovat každému nepřemožitelnému regionu Ukrajiny.

Charkov. Zohavený, ale nedobytý. Dokázali jste nepříteli, že být teritoriálně blízko ještě neznamená být blízko. Charkov je Ukrajinské město. Město hrdinů.

Nepřemožitelný Mykolaiv. Hrdinsky odolává všem úderům. Město na vlně, která překonává všechny bouře.

Městu Sumy. Byli jste jedni z prvních, kteří pocítili totální invazi vetřelců. Oblast Sumy se ale pro ně stala kostí v krku. Obyčejní lidé vyráběli Molotovovy koktejly, pálili nepřátelské kolony, brali jste první zajatce. Představujete sílu.

Dnipru. Opoře a spolehlivému týlu naší fronty. Ujímali jste se lidí, zachraňovali ste raněné vojáky. Napříč neustálému ostřelování Dnipr stále žije dál.

Oděsa. Slunečný a přátelský, avšak nyní pevnost. Světová pevnost. Která nás brání a která brání svět. Živí ho tím, že posílá miliony tun spásy po moři každý den. Protože je to matka Oděsa.

Chersone! Jste hrdinové! Jste okupováni více než osm měsíců. Ale to není nic nového. Bez komunikace. Byli jste separováni od Ukrajiny.

Tisíce z vás se zúčastnily akcí proti “ruscistům”. Nevěděli jste, jestli jsme to viděli, nebo o tom vůbec věděli. Okupanti vám lhali, že vás Ukrajina opustila a nebude za vás bojovat. Ale vy jste navzdory všemu věřili a čekali. Tvář Chersonu je rozřezána úlomky granátů, ale hlavní je, že nový rok vítáme svobodní a společně pod modrožlutými vlajkami. A pro tohle vše obnovíme, a vše znovu vybudujeme. Stejně jako Černihiv a Zaporizhzhia, Kramatorsk a Bakhmut.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří posktyli útočiště pro miliony Ukrajinců: Rivne, Ivano-Frankivsk, Ternopil, Vinnycja. Děkuji vám! Také těm, kteří přijímají a převádějí miliony tun pomoci z Evropy a ze světa: Lvov, Užhorod, Černivci, Luck. Děkuji vám! Také těm, kteří se starají o evakuaci podniků, firem, univerzit: Chmelnyckyj, Žytomyr, Kropyvnyckyj, Poltava, Čerkasy. Děkujeme!

A těm, kteří čekají na Ukrajinu. A budou čekat. Donbas, Luhanská oblast, Krym. Díky vám, našim bojovníkům!

A samozřejmě Kyjevské oblasti a městu, kteří jsou naším srdcem, které vždy bije díky vám, všem našim Ukrajincům!

Všichni jsme jedna rodina. Jedna Ukrajina.

Toto je rok, kdy Ukrajina změnila svět. A svět objevil Ukrajinu. Bylo nám řečeno, abychom se vzdali. Zvolili jsme protiútok! Bylo nám řečeno, abychom udělali ústupky a kompromisy. Vstupujeme do Evropské unie a NATO.

Svět slyšel Ukrajinu. Evropský parlament, Bundestag, parlament Spojeného království, Kneset, Kongres USA.

Svět pocítil Ukrajinu. Ukrajina byla v médiích. V srdcích lidí. Na vrcholu ve vyhledávání na Googlu.

Svět viděl Ukrajinu. Na hlavních náměstích v Torontu, New Yorku, Londýně, Varšavě, Florencii, Sydney a dalších městech.

Ukrajinci překvapují. Ukrajincům se tleská. Ukrajinci inspirují.

Je něco, co nás může vyděsit? Ne! Je tu někdo, kdo by nás mohl zastavit? Ne!

Protože jsme jednotní.

To je to, za co bojujeme. Jeden za druhého!

Nejlepší pozdrav je pro nás ve skladištích okupantů. Nejlepším darem jsou čísla ve zprávě generálního štábu.

Nevíme jistě, co nám nový rok 2023 přinese. Ale jsme připraveni na všechno.

Nové úspěchy? Budeme šťastní. Nové zásahy? Budeme neochvějní. Pokračování boje? Budeme bojovat. A až vyhrajeme, obejmeme se.

Drazí Ukrajinci!

Do Nového roku zbývá pár minut. Chci nám všem popřát jednu věc – vítězství. A to je hlavní. Jedno přání pro všechny Ukrajince.

Nechť je tento rok rokem návratu. Návratem našich lidí. Vojáci – ke svým rodinám. Vězni – do svých domovů. Imigranti – na jejich Ukrajinu.

Návrat našich zemí. A dočasně okupovaní ať se stanou navždy svobodní.

Návrat k normálnímu životu. Na šťastné chvíle bez zákazu vycházení. Na pozemské radosti bez leteckých poplachů.

Na návrat toho, co nám bylo ukradeno. Dětství našich dětí a klidné stáří našich rodičů.

Aby vnoučata mohla o prázdninách navštěvovat své prarodiče. Aby se v Chersonu jedly melouny. A třešně v Melitopolu.

Aby naše města byla svobodná a naši přátelé věrní.

A aby se náš hlavní úspěch objevil ve zprávách vedle čísla 100 000 zničených nepřátel, vedle tisíců jednotek zničené ruské techniky – na 603 628 kilometrů čtverečních. Taková je rozloha nezávislé Ukrajiny od roku 1991. A taková bude navždy.

Ať to všechno přinese Nový rok. Jsme připraveni o něj bojovat. Proto je tu každý z nás. Jsem tady. Jsme tady. Jste tady. Všichni jsou tady. Všichni jsme Ukrajina.

Sláva Ukrajině!

Šťastný Nový rok!

Byl pro Vás tento článek užitečný?

Klikni na počet hvězd pro hlasování.

Průměrné hodnocení. 0 / 5. Počet hlasování: 0

Zatím nehodnoceno! Buďte první

Jak užitečný vidíte tento článek.

Sledujte mě na sociálních médiích.

Je mi líto, že pro Vás nebyl článek užitečný.

Jak mohu vylepšit článek?

Řekněte mi, jak jej mohu zlepšit.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře/ů
Vložené zpětné vazby.
Zobrazit všechny komentáře.

Pokud mi chcete napsat rychlou zprávu, využije, prosím, níže uvedený
kontaktní formulář. Děkuji.

Další Kontaktní údaje